HERO

Příběh HERO

HERO,hrdina, který si svůj život doslova vybojoval. Když se Hero narodil, osud s ním měl jiné plány, než bývá u roztomilých štěňat obvyklé. Z početného vrhu modrých dogoušků bez PP, po neuchovněných rodičích s PP začal růst krásný kluk. Ze začátku se zdálo být vše v pořádku. Jako štěně odcestoval do nového domova, kde po pár měsících už pro něho nebylo místo. Jeho první majitelka si pro Here našla hlídání. Z „hlídácí“ tety se vyklubala „milá“ teta, která ho začala inzerovat, protože původní majitelka si rostoucí mimino jaksi nevyzvedla. Na tuto inzerci se ozvala žena, která jeho budoucí osud změnila téměř fatálně. Jakmile se ho „ujala“, vyhlásila sbírku pro opuštěnou dogu v nesnázích. Vybírala peníze nejen na krmení, základní potřeby pro velkého psa, ale také na oční operaci, která se sice uskutečnila, ale nepovedla se. O Herovi jsme se dozvěděli doslova za minutu dvanáct, kdy nás, jako spolek, sama požádala o pomoc. Neodmítli jsme, ale podmínkou bylo, že Hero bude léčen na naší veterinární klinice. Když s Herem tyranka přijela poprvé, věděli jsme, že něco není v pořádku, ale tehdy nám ho odmítla svěřit. Po dalším týdnu se ozvala znovu s tím, že pes je na tom špatně, opět jsme trvali na osobním setkání a jen díky tomu, že byl v kritickém stavu, kdy potřeboval hospitalizaci, předala ho do naší péče. Byly jsme zděšené, Hero umíral před očima, by vychrtlý doslova na kost, vážil necelých 45 kg !! Přiznala, že Hero žil v kotci, v boudě ještě s dalším psem, v mrazivých zimních měsících. Začal doslova boj o Herův život, okamžitě putoval na hospitalizaci, s velmi nejistou prognózou. Dnem i nocí jsme se modlili za jeho uzdravění. To by ale nebyl Hero, aby si i tentokrát život nevybojoval. Povstal jako bájný Fénix z popela. Následovaly další týdny jeho rekonvalescence v dočasné péči spolku. Na jaře 2024 se plně zotavil, překročil hranici 70kil a ve skvělé formě mohl podstoupit reoperaci očí, která dopadla na jedničku. S přehledem zvládl i pooperační komplikace a už nás čekala „JEN“ rekonvalescence. Tedy, alespoň to jsme si mysleli.. Už během doby, kdy se u nás Hero zotavoval ho začala navštěvovat budoucí rodinka na doporučení. Vypadalo to jako adopce snů, a trvalý domov pro Hera, takový, který bychom mu z celého srdce přáli. Čekáte happy end? Bohužel. Člověk míní, život mění. Po osmi měsících se Hero z adopce vrátil na přání rodiny. Proč? Protože rodina ignorovala pravidla, na kterých jsme lpěli a tisíckrát opakovali, že jsou nutná (poslušnost, ovladatelnost, socializace). Z Hera se stala atrakce, všude, kam přišel

Máte zájem o adopci?